Uzbecká sovětská socialistická republika

Uzbecká sovětská socialistická republika uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси – O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика – Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika ←  1924–1991 ↓ vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Taškent
Rozloha	447 400 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	18 460 000 (v roce 1986)
Národnostní složení	Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové
Státní útvar
Státní zřízení	SSR
Státní útvary a území
Předcházející Chórezmská socialistická sovětská republika Následující Uzbekistán

Uzbecká sovětská socialistická republika (Uzbecká SSR, uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси, O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика, Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazová republika SSSR ve střední Asii. Hlavní město byl Taškent.

V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové.

Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 na části území Turkestánské autonomní SSR, Bucharské LSR, a Chórezmské LSR. V roce 1925 se stala součástí SSSR. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.

Geografie

Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.

Ekonomika

Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 milionů ks v roce 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 milionu ks v roce 1985), prasat (700 tisíc ks v roce 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

• od 8. století př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie
• 6.–4. století př. n. l. součást achaimenovské říše
• 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
• 3.–2. století př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu
• 1. století př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
• 6. století dobyto tureckými kmeny
• pol. 8. století dobyto Araby, islamizace
• 9.–13. století postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
• 1. pol. 13. století vpád mongolsko-tatarských hord
• 14.–15. století součást tímúrovské říše
• 15. století stát Šajbánovců
• přelom 15.–16. století vpád kočovných uzbeckých kmenů
• 16. století chivský a bucharský chanát
• 18. století kokandský chanát
• 60.–70. léta 19. století části Uzbekistánu připojeny k Rusku
• 1868 Buchara ruským protektorátem
• 1873 Chorezm ruským protektorátem
• 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR
• 1916 středoasijské povstání
• 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR
• listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc
• duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27.10.1924)
• 1918–1920 boje „rudých“ s „bílými“ a basmači
• 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922–1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR
• 1920–1921 pozemková a vodní reforma
• 5. 12. 1924 vytvořena Uzbecká SSR
• 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25.12.1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu
• květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR
• 1925 vznik komunistické strany
• 1926–1929 pozemková a vodní reforma
• 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR
• 20. 6. 1990 vyhlášena státní suverenita
• 31. 8. 1991 Republika Uzbekistán
• 25. 12. 1991 úplná nezávislost – zánik SSSR

Přehled představitelů

Turkestánská autonommní sovětská republika

• 30. 4. 1918 – 2. 6. 1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 2. 6. 1918 – 5. 10. 1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 5. 10. 1918 – 19. 1. 1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 31. 3. 1919 – červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červenec 1919 – září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• září 1919 – leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• leden 1920 – srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• srpen 1920 – 24. 9. 1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika

• 24. 9. 1920 – květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• květen 1921 – červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červen 1922 – říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• říjen 1922–1. 1. 1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 9. 1. 1924–27. 10. 1924 (-listopad 1924) – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27. 10. 1924; RCP

Buchara

Bucharská sovětská republika

• 2. 9. 1920–14. 9. 1920 – Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ – předseda Prozatímního revolučního výboru
• 8. 10. 1920–18. 10. 1920 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru

Bucharská lidová sovětská republika

• 18. 10. 1920 – 22. 9. 1921 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
• 1921 – 23. 9. 1921 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda Ústředního revolučního výboru
• 23. 9. 1921 – duben 1922 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 3. 1. 1922 – 12. 4. 1922 – Muin Jon Aminov – úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 12. 4. 1922 – 18. 8. 1922 – Muin Jon Aminov – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 18. 8. 1922 – 19. 9. 1924 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Bucharská sovětská socialistická republika

• 19. 9. 1924 – 17. 2. 1925 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Chorezm

Chivský chanát 1917–1920

• (září 1910) 13. 2. 1917 – 1. 10. 1918 – Isfandiyar Jurji Bahadur Khan – chán
• říjen 1918 – 2. 2. 1920 – ´Abd Allah Khan – chán

Chorezm (Chiva)

• 2. 2. 1920 – březen 1920 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda Revolučního výboru
• březen 1920 – 30. 4. 1920 – Jumaniyoz Sulton Muradoghli – předseda prozatímní vlády

Chorezemská lidová sovětská republika

• 30. 4. 1920 – 6. 3. 1921 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
• 6. 3. 1921 – 15. 5. 1921 – Qoch Qoroghli – předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK
• 15. 5. 1921 – 23. 5. 1921 – Khudoybergan Divanoghli – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK

Chorezemská sovětská lidová republika

• 23. 5. 1921-červen 1921 – Mulla Nozir – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• červen 1921-září 1921 – Allabergan – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• září 1921 – 27. 11. 1921 – Ata Maqsum Madrahimoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 27. 11. 1921 – 23. 6. 1922 – Jangibay Murodoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 23. 6. 1922 – 20. 10. 1923 – Abdulla Abdurahmon Khojaoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 20. 10. 1923 – 23. 10. 1923 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Chorezemská sovětská socialistická republika

• 23. 10. 1923 – 1924 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 1924 – Sultonkari Jumaniyoz – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 1924 – 17. 2. 1925 – Temurkhoja Yaminoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Uzbecká SSR

• 5. 12. 1924 – 17. 2. 1925 – Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) – předseda Revolučního výboru; CPU
• 17. 2. 1925 – 19. 7. 1938 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) – předseda Ústředního výkonného výboru; CPU
• 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Usman Yusupovich Yusupov – předseda Nejvyššího sovětu; CPU
• 21. 7. 1938 – 28. 2. 1943 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 22. 3. 1943 – 17. 3. 1947 – Abduvali Muminov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 17. 3. 1947 – 21. 8. 1950 – Amin Irmatovich Niyatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 21. 8. 1950 – 24. 3. 1959 – Sharof Rashidovich Rashidov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 24. 3. 1959 – 25. 9. 1970 – Yagdar Sadykovna Nasriddinovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 25. 9. 1970 – 20. 12. 1978 – Nazar Matkarimovich Matchanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 20. 12. 1978 – 21. 12. 1983 – Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 21. 12. 1983 – 9. 12. 1986 – Akil Umrzoqovich Salimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 9. 12. 1986 – 9. 4. 1988 – Rafik Nishanovich Nishanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 9. 4. 1988 – 6. 3. 1989 – Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 6. 3. 1989 – 24. 3. 1990 – Mirzolim Ibragimovich Ibragimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 24. 3. 1990 – 25. 12. 1991 (-současnost) – Islam Abduganiyevich Karimov – prezident; bezp. /F

Administrativní členění Uzbecké SSR

Autonomní republika

Název	Rozloha v km2	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Karakalpacká ASSR	164 900	1 075 000	Nukus

Oblasti

Název	Rozloha v km²	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Andižanská	4 200	1 554 000	Andižan
Bucharská	39 400	1 017 000	Buchara
Džizacká	20 500	626 000	Džizak
Ferganská	7 100	1 944 000	Fergana
Chorezemská	6 300	891 000	Chorezm
Kaškadarská	28 400	1 387 000	Karši
Namanganská	7 900	1 303 000	Namangan
Navoiská	110 800	593 000	Navoi
Samarkandská	16 400	1 935 000	Samarkand
Surchandarská	20 800	1 092 000	Termez
Syrdarská	5 100	519 000	Gulistan
Taškentská	15 600	4 038 000	Taškent

Literatura

• Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987
• Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzbecká sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
• (anglicky)Uzbecká SSR na World Statesmen.org

Autoritní data	LCCN: n79079070 NLI: 987007547799105171 VIAF: 144179242 WorldCat Identities: lccn-n79079070

Portály: Geografie